Nevěřím. Nevěřím tomu, že by ukrajinský prezident Janukovyč hned poté, co podepsal s Radou Majdanu a diplomaty Německa, Polska a Francie dohodu o omezení svých prezidentských pravomocí a o vypsání předčasných prezidentských voleb, nechal druhý den postřílet 107 demonstrantů. Spíše to vidím tak, že se někomu ta smlouva zdála moc měkká. Janukovyč měl být totiž pravděpodobně co nejrychleji svržen a to, že by se měly v klidném ovzduší připravovat demokratické volby, se prostě nějak nehodilo do scénáře.
No a když si vezmu fakt, že Rusům Janukovyč jako prezident vůbec nevadil, tak mi vychází, pro mne docela logický, závěr.
Že byl v Praze postaven vzpomínkový hřbitov 107 křížů docela oprávněně.
Myslím, že spousta lidí se bude při pohledu na těcht sto sedm křížů s jmény zavražděných za své politiky stydět.
A že si lidé vzpomenou i na ty, co se tak "nadšeně" na majdanských barikádách objímali i s těmi, co dnes mají v Praze svůj kříž. Já osobně budu připomínat těmto agitátorům i ten jejich kříž. Také si ho ponesou do konce života na svých zádech...
Ten hřbitov by ale měl stát i v Bruselu.
Hlavně v Bruselu.
To aby europoslanci měli každý den před očima výsledek své politiky a svého diplomatického umění.
Oni si teď, před volbami, přejí moc zapomenout.
Já doufám, že ten pražský hřbitov a k tomu ještě spousty uvažujících lidí to nedopustí.
Věřím, že pravda o jejich smrti jednou najevo vyjde. A pak teprve budou mít ty kříže smysl....
