Partyzánská válka v Doněcku aneb kdo se těšil na krev, tak už ji má

Před několika týdny napsal na iDnes novinář Palata, že konečně Rusové začínají za své činy platit vlastní krví. Měl částečnou pravdu. Krve je dost, ale na ruskou to nevypadá.

Ukrajina má nového prezidenta Porošenka a v Doněcku vypukla válka. Nevím, zda se dá přesně nazvat válkou občanskou, každopádně se bude jednat ale o válku partyzánskou.

Partyzánská válka je válkou nejzdlouhavější, nejzákeřnější a zároveň nejkrvavější.

Nikdy nevíte, kde se objeví někdo s granátometem, plamenometem, samopalem a kdoví ještě s čím a usmrtí pár desítek lidí. Samozřejmě, že civilistů.

Civilista v městské partyzánské válce je vítanou obětí všech, mezi sebou, válčících stran. Je pak totiž zneužit danou propagandou. A pak pohřben.....

Pozůstalí jsou jeho smrtí samozřejmě velmi zasaženi. Takže se docela lehko stane, že příbuzní se připojí následně k té straně, která zrovna v tu chvíli bojuje s těmi, kteří měli smrt jejich příbuzného na svědomí.

Pak už se nebojuje za samostatnost nebo za ideje společnosti, pak už se zabíjí ve smyslu osobní pomsty.

Politici mohou jednat následně třikrát denně, partyzánskou válku pomsty, odvety a msty jen tak nezastavíte.

Jestli si někdo myslí, že nový ukrajinský prezident Porošenko se někde sejde s ruským prezidentem Putinem, že oba dva řeknou "a dost", "konec" a "rozejděte se v klidu a míru", tak je na velkém omylu.

Jsem na velkých pochybách, že se v Doněcku přestane zabíjet.

Naopak, myslím si, že se krvavé střety rozmnoží a rozšíří i do celé okolní oblasti. 

Doopravdy, tomu Porošenkovi, není co závidět. Má vést stát, který si porcují velmoci.

I Hácha to snad měl jednodušší....